Bosna a Hercegovina jako celek patří k neunikátnějším a kulturně nejpestřejším oblastem Evropy. Vyskytují se zde vlivy křesťanské kultury, západní-katolické i východní-pravoslavné, islámské- orientální a židovské-maurské. Jejich vzájemná simbióza a dlouhé období relativního klidu způsobilo vrcholný rozvoj místní architektury, sochařství, písemnictví a hudby.
Každé historické období zanechalo na prostoru Bosny a Hercegoviny nesmazatelné stopy. K nejstarším památkám patří bodanjské jeskynní malby nedaleko Stolce a archeologické naleziště v Butmiru staré více než 4000 let. Dále se zde vyskytují pozůstatky Ilyrských sídlišť v Ošanićích a Ripči. Patrné jsou i stavby z doby Římské říše jako např. most a lázně v Ilidži v Sarajevu. S příchodem Slovanů došlo na několik staletí ke kulturnímu úpadku, který je později nahrazen opět-



ovným rozkvětem v období středověku. K charakteristickým znakům té doby patří stećci, jedinečné náhrobní kameny rozeseté po celé zemi. V menší míře se dochovaly náboženské a obranné stavby. Několik málo výjimek se nachází ve městech Jajce a Bihać.
Největší proslulosti a slávy si však získalo období osmanské nadvlády. Několik staletí obchodní prosperity do značné míry ovlivnilo rozkvět místní kultury, značně poznamenané turecko-muslimským vlivem. Byla založena města jako Sarajevo, Mostar, Tuzla aj. Rozvíjela se architektura. Byl postaven most ve Višegradu, Mostaru, Žepě. Stavěly se nové obchodní cesty a s nimi i síť hanů, hamamů a mešit. Ve městech se zřizovaly školy, mekteby a medresy, a knihovny.
S oslabováním turecké moci na Balkáně docházelo i ke kulturnímu úpadku Bosny a Hercegoviny, který byl vystřídán opětovným růstem v období okupace Rakousko-Uherskem. Většina velkým měst získala evropštější nádech a s tím i nový impuls k blahobytu. Vystavěna byla např. v sarajevská radnice, Katedrála, Saborna crkva, Zemské muzeum, Národní divadlo aj.
První polovina 20. století působila na dění v Bosna a Hercegovině spíše negativně. Dvě světové války, velké ztráty na životech místního obyvatelstva a násilné přerozdělování bosenského území cizími státy. Druhá polovina přinesla mnohem optimističtější události, jakými byly rozmach většiny měst, výstavba Nového Sarajeva, pořádání zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984.
Po skončení války v roce 1995 byla zahájena obnova nejvýznamnějších kulturních a historických památek a s tím spojená celkové rehabilitace země, která má za cíl opětovně přilákat zahraniční turisty do Bosny a Hercegoviny.

úvod l turistika l kultura l politika l ekonomika l projekt