Bosna a Hercegovina vznikla jako plně suverénní stát Republika Bosna a Hercegovina 5. 4. 1992. Tomuto oficiálnímu aktu předcházelo vyhlášení svrchovanosti v rámci SFR Jugoslávie 15.10. 1991.
Následná agrese na BaH a občanská válka uvrhla zemi do politické a hospodářské nestability, která vedla k úplnému rozpadu státních struktur. Každý ze tří národů prosazoval své osobní zájmy, založené buď na rozdělení Bosny a Hercegoviny mezi sousední státy (Srbsko a Chorvatsko) a nebo na uchování územní celistvosti. Nejradikálnější separatistické snahy zapříčinily vznik Srbské republiky BaH (1992), Chorvatské republiky Herceg-Bosny (1992) a nakonec Západní Bosny (1993). Žádný z těchto ministátů však nebyl mezinárodně uznán a dle Daytonské mírové dohody z roku 1995 bylo jejich území opětovně včleněno do státních hranic Bosny a Hercegoviny.



Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně ústavy Republiky BaH; vznikly dvě na sobě nezávislé entity, Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým parlamentem, a s tím spojené legislativy. Oficiální název státu byl kompromisem mezi centralisty a federalisty redukován na Bosna a Hercegovina. Nejvyšší státnické posty jsou rozdělovány dle národnostního klíče, stejně tak i funkce místopředsedů.
I přes veškerou snahu mezinárodní správy nad Bosnou a Hercegovinou se nepodařilo oslabit pozice tří nejsilnějších politických stran, založených na etnickém principu. Jedná se o bosňáckou SDA (Strana demokratické akce), chorvatské HDZ (Chorvatské demokratické společenství) a srb-skou SDS (Srbská demokratická strana). Stává se už pravidlem, že jejich kandidáti usedají do křesel Předsednictva BaH.
Další osud Bosny a Hercegoviny je velmi nejistý. Nepolevující snahy části chorvatského národa o vznik třetí entity a permanentní touha vedení Republiky Srbské o odtržení od BaH a připojení k Srbsku udržují stále vnitřní napětí mezi zdejšími komunitami.

úvod l turistika l kultura l politika l ekonomika l projekt