Bosna a Hercegovina patří po ekonomické stránce k nejzaostalejším zemím evropského kontinentu, což je patrné na velikosti HDP v roce 2005, který dosahoval 6 800 amerických dolarů na osobu. Také další ukazatele hodnotící výkonnost a stabilitu ekonomiky jsou nepříznivé. Poměr importu a exportu dosáhl v roce 2005 poměru 2,5:1. Zahraniční zadlužení překročilo v roce 2005 3 mld. euro, což představuje 75% HDP. Také nezaměstnanost je kriticky vysoká (pohybuje se v rozmezí 40-45% práceschopného obyvatelstva).
Jako pozitivní činitele lze uvést vcelku nízkou inflaci (1,4% v roce 2005) a trvalý růst HDP (5,3% v roce 2005) i celého hospodářství (5,5% v roce 2003). Ve městech je též vysoká kvalifikovanost pracovní síly k průměrnému platu, který činil v roce 2003 486 KM (cca 7 800 Kč).



Hlavní překážkou dalšího hospodářského rozvoje Bosny a Hercegoviny je nejednotný postup při utváření mikroekonomické a makroekonomické politiky státu. Jednotlivé entity (Federace BaH a Republika Srbská) jednají zcela nezávisle na sobě, což v praxi vede k utváření dalších hospodářských bariér uvnitř země.
Dosud chybí realizovatelná koncepce tvorby  nových pracovních míst a s tím spojená legislativa na podporu drobného a středního podnikání. Současný daňový systém je pro běžného občana velmi nepřehledný.
Velkým problémem je také odliv pracovní síly do zahraničí. Jde přímo o masový jev, který vede k neúnosné sociální politice státu. Přechodně za prací občané BaH dojíždějí do Chorvatska, Slovinska a Srbska. Pokud jde o trvalé zaměstnání, stěhují se do západní Evropy (Německa, Švýcarska, Rakouska, Švédska atd.) a severní Ameriky. Jejich návrat je z dlouhodobého hlediska nejistý a nedá se předpokládat, že tento migrační trend v nejbližší době ustane.

úvod l turistika l kultura l politika l ekonomika l projekt